Tipy na výlet
Přírodní rezervace Ostaš
Popis:
Na hoře Ostaš je zpřístupněna turistická stezka, která vás zavede na úpatí hory, odkud je nádherný výhled na Krkonoše, Broumovsko a Javoří hory. Na vrcholových pološinách jsou spousty upravených vyhlídek. Dále vás stezka provede jedinečnými skalními městy, které tvoří labyrinty.
Intenzivní je i horolezecká aktivita. Na sklaní věže vede spousta výstupových cest s různou obtížností.
U konce turistické stezky je možno se občerstvit v chatové osadě Ostaš.
Přírodní rezervace Ostaš byla vyhlášena v roce 1956 na rozloze 29,5 ha k ochraně vrcholové části stolové hory Ostaš (700 m). PR se nachází asi 2 km severozápadně od města Police nad Metují v okrese Náchod.
Na vrcholu Ostaše se nachází vyhlídka Frýdlantská skála s výhledem na Jestřebí hory, Adršpašskoteplické skály, Krkonoše, Javoří hory a Broumovské stěny. Na jižním a východním okraji se nachází skalní bludiště s bizarními skalními útvary.
Přírodní rezervace Ostaš zahrnuje lesnatý vrchol klasické stolové hory Ostaš.
* Katastrální území: Žďár nad Metují
* Výměra: 29, 50 ha
* Nadmořská výška: 640 – 700 m
* Datum vyhlášení 4.7. 1956
Přírodní rezervace zaujímá vrcholovou část stolového vrchu Ostaš (700 m n. m. ), který se nachází ve střední části Polické vrchoviny severně od města Police nad Metují. Předmětem ochrany je zejména zajímavá geologická a geomorfologická stavba území.
Úpatí Ostaše je na severu, západě a jihu lemováno rozsáhlou úpatní haldou tvořenou velkými balvany. Na jihozápadním svahu jsou v místech hlubinného ploužení balvanová moře, složená z obrovských bloků. Vyskytují se i balvanové proudy. Druhá část haldy je plošně rozsáhlejší, ale její povrch má menší sklon (5° – 15°). Je zvlněn řadou úpadů, místy jsou na haldě rovněž vytvořeny balvanové proudy.
Květena - Rezervace se nachází v jedlobukovém až smrkobukovém vegetačním stupni, její vegetační pokryv odráží výraznou geomorfologickou členitost území. Na vrcholové plošině lze rekonstruovat převážně acidofilní bučiny, na okrajových skalních stěnách se dochovaly fragmenty reliktních borů, níže spadající svahy patří rekonstrukčně opět bučinám. Bylinné patro rezervace je poměrně chudé, tvoří je hlavně acidofilní druhy – metlička křivolaká (Avenella flexuosa), borůvka černá (Vaccinium myrtillus), brusnice brusinka (Rhodococcum vitis-idaea), třtina chloupkatá (Calamagrostis villosa), vřes obecný (Calluna vulgaris). Na vlhčích a živinami bohatších plochách, které lze místy nalézt na svazích při okraji rezervace, se objevují i náročnější druhy květnatých bučin – svízel vonný (Galium odoratum), kostřava lesní (Festuca altissima), bažanka vytrvalá (Mercurialis perennis) aj.
Flóra mechorostů je zastoupena, vzhledem k absenci stinných roklí, především druhy sušších stanovišť. Hojné jsou především skalní druhy: nuzenka drobná (Anastrophyllum minutum), sečovka štíhlá (Barbilophozia attenuata) a vršatka Taylorova (Mylia taylorii).
Zvířena - výskytuje a hnízdí zde krkavec velký (Corvus corax), výr velký (Bubo bubo) a poštolka obecná (Falco tinnunculus). V lesích okolo stolové hory se zdržuje zvěř srnčí i černá. Úkrytů ve skalách využívá liška obecná (Vulpes vulpes) a kuna skalní (Martes foina). Vlhkomilných druhů je v samotné přírodní rezervaci málo, mokřadní stanoviště se nalézají spíše v jejím ochranném pásmu.
Zdroj: Wikipedia.org
